Jan Münz
Pavlínka narazila při stěhování babičky Jany na deník. Tento deník si začal psát 17. prosince roku 1936 mladík jménem Jan Münz. Jan s Janou nějaký čas chodili. Deník pokrývá období od 17.12.1936 do 29.05.1937 (Jan se narodil 17.03.1919).
Jan na řádcích svého deníku popisuje každodenní starosti gymnazisty, který stojí před volbou dalšího povolání a oboru studia. Dozvídáme se o běžkařském výletu do Brd i jeho úvahách o řeckých filozofech. Dýchá na nás období První Republiky v Příbrami, kde se chodí na korzo na Pražskou ulici.
Strana 41 a následující už navždy zůstanou prázdné. Jan druhou světovou válku nepřežil…
Díky práci našich historiků existuje databáze obětí holocaustu, tam jsme také našli záznam o Janu Münzovi. Nejdříve byl v transportu Bd-781 převezen do Terezína, odkud pak transportem Bx-1855 do Treblinky, kde už neměl šanci, jako dalších 870000 lidí.
Na stránce o Treblince se o českých transportech píše:
V rozmezí od 19. září do 22. října odjelo z Terezína 11 transportů (nesly označení Bn až Bx), složených převážně z lidí starších 65 let. Do táborů smrti v Polsku odvezly 19 004 Židů, z nichž se konce války dožili jen tři lidé (jeden z Bn a dva z Bu).
Do Treblinky dorazilo s největší pravděpodobností 5 deportačních vlaků Bt až Bx. Beze vší pochybnosti je to však potvrzeno pouze u transportu Bu. Z ostatních vlaků nikdo nepřežil, ale v táboře byla spatřena zavazadla s kódovým označením transportu. Transporty Bt až Bx přijelo na podzim 1942 do Treblinky 8000 lidí. Na práci bylo vybráno pouze sedmnáct mladých českých Židů. Všichni ostatní byli hned po příjezdu do tábora zavražděni.
Z těchto sedmnácti se dožili konce války pouze dva pražští Židé Richard Glazar a Karel Unger, kteří přijeli transportem Bu. Richard Glazar napsal o svém příjezdu do tábora: Vysoký esesman uprostřed něco s trhavými gesty vykládá. Na takovou vzdálenost neslyším. Co, do dezinfekční koupele že jdeme a potom hned na práci? Stojím vysvlečený na konci řady. No, moc teplo na to koupání zrovna není. Zprava podél řady spěchá a míjí mne esesman s čepicí - lodičkou posazenou z čela. Něco ho zpomalí, když už skoro přešel a jen mě přejel pohledem. Zastaví se, prohlédne si mne přes rameno a pak se ke mně docela natočí: ‘Komm du auch - pojď, ty taky, oblékni se, rychle, postav se tam k těm, židovské hvězdy dolů, žádné hodinky, žádný nůž, tak… Budete tady pracovat, když se osvědčíte, můžete se stát Vorarbeiter oder Capos - předáky nebo kápy. V tomhle okamžiku, pozastaveném prozřetelností či zákonem o počtu pravděpodobnosti - podle toho, co kdo vyznává, SS-Unterscharführer August Willy Miete, 'Anděl smrti’ s rybím pohledem a slámovými vlasy, netuší, nedostane vnuknutí, že si právě vlastnoručně vybral na dvaadvacet let dopředu svědka svých činů.
Bd (04. 09. 1942, Praha -> Terezín)
celkem deportováno osob: 1000
zahynulo: 946
přežilo: 54
Bx (22. 10. 1942, Terezín -> Treblinka)
celkem deportováno osob: 2033
zahynulo: 2033
přežilo: 0
Deník jsme zdigitalizovali. Prosíme, abyste jej nepoužívali jakkoli komerčně. Na druhou stranu, budeme velice rádi, když pomůže při výuce dějepisu, jak je tomu třeba na Berounském gymnáziu.
Soubory ke stažení: